Dětské oční vady

Přestože po narození není u dětí vidění dokonalé a všechny struktury oka v prvních letech života teprve postupně „dozrávají“, mohou se i u nich objevit různé oční vady.

Nejvýraznější změny prodělává oko zejména během prvních 12 měsíců, ale rozvoj zrakových funkcí je definitivně ukončen okolo šestého až osmého roku života. Teprve v tomto věku dítě vidí jako dospělý. Už po narození a během prvních šesti let se u dětí mohou, stejně jako kdykoli později, objevit různé oční vady a poruchy. Přestože se dají většinou bez problémů léčit, při zanedbání nebo
neodhalení vady včas hrozí riziko trvalého poškození zraku. Je to dáno právě tím, že v prvních letech života se zrakové funkce teprve vyvíjejí a pokud nejsou zraková centra dostatečně a správně stimulována, může být jejich vývoj narušen.

Důležité proto je, aby si rodiče i u docela malého dítěte všímali, jak reaguje, zda při pozorování předmětu nenaklání hlavičku, nedívá se na hračky jen jedním okem, nepřivírá jedno oko, nesahá  mimo nabízenou hračku atp. Na oční vadu může upozornit i to, že dítě sedí velmi blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků a jakákoli práce nablízko. Pokud takové chování zaregistrujete a máte podezření na poruchu vidění, navštivte okamžitě lékaře. Konzultaci s lékařem v žádném případě neodkládejte v případě šilhání, a pokud sami nosíte brýle, neboť v rodinách, kde se oční vady vyskytují, je zvýšená pravděpodobnost, že se vada objeví i u dítěte.  Oční vady u dětí nepodceňujte ani v případě, pokud má jeden z rodičů tupozrakost nebo strabismus, případně se s těmito vadami léčil v dětství. Oční čočka je u dětí velmi pružná, dokáže dobře akomodovat a vyrovnávat rozdíl i více než 5 dioptrií a pravidelné oční prohlídky jsou pak jedinou možností, jak oční vadu zjistit. Lékaři proto v případě výskytu oční vady v rodině doporučují absolvovat oční prohlídky opakovaně, minimálně 1x ročně, a to i v případě, že žádné příznaky oční vady nepozorujete.

K nejčastějším zrakovým vadám u dětí patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, tupozrakost a šilhání.

• Krátkozrakost a dalekozrakost můžete odhalit sami, vady se projeví tím, jak si dítě hračky, knížky apod. prohlíží, zda mhouří oči, sedí nepřirozeně blízko u televize, je soustředěné nebo naopak velmi rychle unavené atp. V případě dalekozrakosti se jedná o špatné vidění na blízko, krátkozrakost je naopak špatné vidění na dálku. Dítě si však nemusí, zejména v případě jednostranné oční vady, na špatné vidění nijak stěžovat. Při zanedbání léčby však hrozí vznik tupozrakosti a trvalého poškození zraku. 

 

• Astigmatismus je vrozená vada daná nepravidelným zakřivením rohovky. V důsledku toho, je vidění neostré, obraz je pokřivený a deformovaný. Neléčená vada, zejména jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.

 

• Tupozrakost představuje závažnou oční vadu, dá se sice úspěšně léčit, ale nezbytné je zahájit léčbu dříve, než je ukončen vývoj zrakových funkcí. V mozku se totiž vždy spojují obrazy z obou očí, a pokud je obraz z jednoho oka neostrý či jinak poškozený, tak mozek slabší oko „vypne“. Dítě pak oko nepoužívá a rozvoj zrakových funkcí oka se zastaví. Je to podobné, jako když si poraníte nohu a nějaký čas nemůžete chodit. Svaly na noze zeslábnou a atrofují a po uzdravení nějaký čas trvá, než zesílí a znovu se dostanou do kondice. V případě tupozrakosti nepoužíváním oka dráhy mezi mozkem a okem zakrní, avšak s tím rozdílem, že pokud se léčba nezahájí včas, už nelze zrakové funkce nijak obnovit. Tupozraké oko ztratí schopnost ostrého vidění a při silné tupozrakosti je takřka slepé. Důležité je tupozrakost rozpoznat včas (ideálně do 5 let), v pozdějším věku se vada velmi těžko napravuje a mnohdy vidění už nelze nijak zlepšit. Příznakem tupozrakosti může být naklánění hlavy na stranu, mhouření očí, ale i nemotornost, špatný odhad vzdálenosti a horší orientace v prostoru, takže dítě naráží do nábytku, zakopává apod.

 

• Šilhání je většinou na první pohled patrné, neboť při pozorování předmětu se jedno oko dítěte stáčí jiným směrem. Nejedná se však jen o estetický problém, šilhání bývá zpravidla spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí, proto čím dříve se zahájí léčba, tím je šance na úplné vyléčení větší. Občasné šilhání dětí do šesti měsíců se ale považuje za normální, je způsobeno nevyzrálou koordinací okohybných svalů a postupně se upraví. Pokud šilhání zaregistrujete i po šestém měsíci, v každém případě navštivte co nejdříve lékaře, který doporučí vhodnou léčbu.

 

Máte-li u svého dítěte sebemenší podezření na oční vadu, případně chcete nechat oči svého dítěte preventivně zkontrolovat, v našem centru vás rádi uvítáme. Ke každému malému pacientovi přistupujeme individuálně a vždy tak, aby se po celou dobu dobře cítil.

Pro správnou a včasnou léčbu očních vad vašeho dítěte je nezbytné celkové vyšetření. V našem centru vyšetření provádějí zkušení lékaři s praxí v dětské oftalmologii. K dispozici máme špičkově vybavenou dětskou oční ambulanci s nejmodernějšími přístroji. Vyšetřujeme i docela malé děti, které nekomunikují (již od 2 měsíců) a děti vyžadující speciální přístup (děti s autismem, Downovým syndromem apod.).

Pokud se chcete na cokoli zeptat – zavolejte nebo napište. Rádi vaše dotazy zodpovíme a vše vám vysvětlíme.

Objednat se s dítětem na vyšetření můžete telefonicky nebo také on-line.